Abstract

Článek pojednává o čtyřech současných českých prózách zpracovávajících tematiku sexuálního zneužití dětí, resp. teenagerů. Konkrétně se zabývá romány Houbařka Viktorie Hanišové (vyd. 2018), Poupátka Hany D. Lehečkové (2021), Les v domě Aleny Mornštajnové (2023) a Co já? Co ty? Miřenky Čechové (2025), které představuje v širším kontextu „literatury traumatu“. Pojmenovává také společné rysy těchto děl a vedle rámcového srovnání jejich narativní výstavby upozorňuje i na jejich mimoliterární rozměr.