Abstrakt
Článek se zabývá segmentem tvorby meziválečného prozaika a dramatika Františka Langera (1888–1965), který tematizuje časoprostor předměstí. Důležitou roli při konstrukci uměleckého obrazu předměstí sehrála přitom spisovatelova autopsie, jak opakovaně připomínal ve vzpomínkových textech. Analýza a určení čtyř základních distinktivních rysů Langerova předměstí je založena především na výkladu dramatu Periferie (1925), povídkového souboru Předměstské povídky (1926) a knihy fejetonů Kratší a delší (1927).
Reference
- Götz, F. (1984). Langerova povídková periferie. In Ibidem. Literatura mezi dvěma válkami. Vyhledej v Google Scholar
- (s. 44–46). Československý spisovatel. Vyhledej v Google Scholar
- Hodrová, D. (1988). Praha jako subjekt. Příspěvek k poetice města v českém románu. Česká literatura, 38(4), 315–327. Vyhledej v Google Scholar
- Kratochvíl, P. (1996). Město jako kulturní fenomén. In P. Halík, P. Kratochvíl, & O. Nový. Architektura a město (s. 71–106). Academia. Vyhledej v Google Scholar
- SFL 1 (2000). Povídky I. Kvarta. Vyhledej v Google Scholar
- SFL 4 (2002). Povídky II. Kvarta. Vyhledej v Google Scholar
- SFL 7 (2001) Hry II. Divadelní ústav. Vyhledej v Google Scholar
- SFL 12 (2002). Zasuté objevy. Akropolis. Vyhledej v Google Scholar
- SFL 13 (2001). Prostor díla. Akropolis. Vyhledej v Google Scholar
- SFL 14 (2003) Byli a bylo. Akropolis. Vyhledej v Google Scholar
- Poláček, K. (1998). Knihy fejetonů. Nakladatelství Franze Kafky. Vyhledej v Google Scholar
- Vodák, J. (1928). Odstřeďování Prahy. České slovo, 20(141), 10. Vyhledej v Google Scholar
Stažení
Údaje o počtu stažení nejsou zatím k dispozici.
Licence
Tato práce je licencována pod Mezinárodní licencí Creative Commons Attribution 4.0 .