Šime Starčević a nejdůležitější diskuse o jazyce publikované v zadarských periodikách v 19. století

Autoři

  • Assoc. Prof. Slavica Vrsaljko Univerzita v Zadaru, Katedra učitelství a předškolní pedagogiky Autor

DOI:

https://doi.org/10.5507/magister.2022.153

Klíčová slova:

Šime Starčević, Zora dalmatinska, Glasnik dalmatinski, Jazykové články

Abstrakt

Šime Starčević byl všestranný člověk, který kromě psaní novinových článků psal také rukopisné poznámky o tom, jak připravit výuku v počátečních fázích vzdělávacího systému. Vedle všech jeho aktivit však bylo zvláště zajímavé jeho působení v klíčových zadarských periodikách (Zora dalmatinska a Glasnik dalmatinski), které zanechaly stopu v kulturním životě Zadaru a Dalmácie v 19. století. Jeho nejvýznamnější diskuse o jazyce se objevily v časopisech Zora a Glasnik, což svědčí o jeho jazykové vyspělosti a zdatnosti. V těchto periodikách se zabýval třemi tematickými rámci, které se kromě nábožensko-osvětové a jazykové problematiky zaměřovaly na společenskou a politickou situaci tehdejší Dalmácie. Tento příspěvek analyzuje výhradně jeho diskuse o jazyce publikované v časopisech Zora a Glasnik.

Reference

BACALJA, Robert; IVON, Katarina; VRSALJKO, Slavica, »Šime Starčević i Glasnik dalmatinski«, Croatica Christiana Periodica 2013. 71.

BACALJA, Robert; IVON, Katarina; VRSALJKO, Slavica, »Šime Starčević od Zore do Glasnika«, Šime Starčević i hrvatska kultura u 19. stoljeću: Zbornik radova sa znanstvenoga skupa Šime Starčević i hrvatska kultura u 19. stoljeću Gospić, 2014. 9-23.

BINIČKI, Fran, »Autobiografija popa Šime Starčevića«, Hrvatska prosvjeta 5, 1918, 95–97.

DEROSSI, Julije, »Hrvatski jezikoslovac pop Šime Starčević«, Senjski zbornik 24, 1997, 141–150.

DEROSSI, Julije, »Pop Šime Stračević i Zora dalmatinska«, Zadarska smotra 3-4, 1995, 87-94.

GANZA ARAS, Tereza, »Zašto Matica dalmatinska a ne Matica hrvatska u Dalmaciji«, Zadarska smotra XLIII 5–6, 1994, 13–23.

GRAHOVAC-PRAŽIĆ, Vesna, »Udžbenički diskurs u rukopisnoj ostavštini Šime Starčevića«: Šime Starčević i hrvatska kultura u 19. stoljeću: Zbornik radova sa znanstvenoga skupa Šime Starčević i hrvatska kultura u 19. stoljeću Gospić, 2014. 137-153.

JELČIĆ, Dubravko, Preporod književnosti i književnost preporoda, Zagreb, Matica hrvatska, 1993, p. 153.

KISIĆ, Vinko, Osvit u Dalmaciji, Zadar, Brzotisak «Narodnog lista», 1909, p. 22.

MAŠTROVIĆ, Tihomil, Nad jabukama vile hrvatice. Kroatističke studije, Zagreb, Hrvatski studiji, 2001, p. 371.

MAŠTROVIĆ, Vjekoslav, Jadertina Croatica. II dio. Časopisi i novine, Zagreb, Jugoslavenska akademija znanosti i umjetnosti, 1954, p. 450.

MIMICA, Bože, Dalmacija u moru svjetlosti. Povijest Dalmacije od antike do kraja XX. stoljeća, 2. dio, Rijeka, Dušević&Kršovnik, 2004, p. 363.

SELAK, Ante, Šime Starčević Ričoslovje, Zagreb, Pergamena, 2009, p. 179 STARČEVIĆ, Mile, »Tragom popa Šime. Pop Šime Starčević i zagrebački knjižar Župan«, Hrvatska revija 2:9,1942, 20–26.

STARČEVIĆ, Šime, Nova ricsoslovica iliricska: vojnicskoj mladosti krajicsnoj poklonjena / trudom i nastojanjem Shime Starcsevicha xupnika od Novoga u Lici, Zagreb, Institut za hrvatski jezik i jezikoslovlje, 2002. (pretisak).

TAFRA, Branka, »Jezikoslovac Šime Starčević«., u knj. Šime Starčević: Nova ricsoslovica iliricska (pretisak), Zagreb, Institut za hrvatski jezik i jezikoslovlje, 2002., 127–177.

TAFRA, Branka, »Starčevićeva ričoslovica – 150 godina poslije«, Jezik 5, 2002, 165–175.

VINCE, Zlatko, » Zadar kao sjedište raspravljanja o književnom jeziku u prvoj polovini XIX. stoljeća u Dalmaciji«, Radovi Instituta JAZU u Zadru 11-12, 1965, 405–460.

VINCE, Zlatko, »Zasluge Šime Starčević za hrvatski književni jezik«, Filologija 7, 1973, 157–201.

VINCE, Zlatko, Putovima hrvatskoga književnog jezika, Zagreb, Matica hrvatska, 2002, p. 781.

VRANDEČIĆ, Josip, Dalmatinski autonomistički pokret u XIX. stoljeću. Zagreb, Dom i svijet, 2002, p. 331

Stažení

Publikováno

04.11.2024

Číslo

Sekce

Články

Jak citovat

Šime Starčević a nejdůležitější diskuse o jazyce publikované v zadarských periodikách v 19. století. (2024). Magister, 10(2), 37-60. https://doi.org/10.5507/magister.2022.153