Schopnost žáků nominalizovat vedlejší větu přívlastkovou
DOI:
https://doi.org/10.5507/cjl2026-76-4-838Klíčová slova:
nominalizace, přívlastek, vedlejší věta přívlastková, přijímací zkouškyAbstrakt
Příspěvek se zabývá problematikou nominalizace vedlejší věty přívlastkové pomocí deverbálního adjektiva v pozici postponovaného shodného přívlastku. Studie reaguje na opakovaně zaznamenanou nízkou úspěšnost při řešení úloh tohoto typu v testech jednotné přijímací zkoušky z českého jazyka. Empirická část vychází jednak z analýzy více než 400 000 žákovských odpovědí v testech jednotné přijímací zkoušky v letech 2021–2023, jednak z vlastního výzkumného šetření provedeného u žáků druhého stupně základní školy, střední odborné školy a víceletého gymnázia. Výsledky ukazují, že obtíže s nominalizací vedlejších vět přívlastkových se vyskytují napříč všemi sledovanými ročníky a typy škol. Jako problematické se ukazuje zejména užití deverbálního adjektiva v náležité pádové formě.
