Abstrakt

Článek popisuje politické, historické, sociální a kulturní nepokoje na východním pobřeží Jadranu na počátku 16. století, kde se část chorvatského národa ocitla v důsledku postupu Osmanské říše směrem na západ v úzkém pobřežním pásu a na ostrovech. Navzdory této složité situaci můžeme základy chorvatské literatury a národního literárního kánonu vysledovat právě v tomto regionu a v této době. Na základě zkoumání a interpretace některých literárních děl (napsaných Marko Marulićem, Petarem Zoranićem a Petarem Hektorovićem) příspěvek předkládá důležité žánrové a tematické motivace spisovatelů vytvářejících národní kánon v době neustálého válečného nebezpečí a konfliktů. Práce přináší představy o Turcích v kontextu chorvatské literatury, stejně jako kulturní obraznost Chorvatska v 16. století, ovlivněnou spisovateli patřícími k různým kulturním sférám ve městech na jadranském pobřeží (zejména v Zadaru, Splitu, Hvaru a Dubrovníku).