Komplexní analýza raného dětství institucionální změny
DOI:
https://doi.org/10.5507/magister.2014.42Klíčová slova:
Hra, Mateřská škola, Pedagogické hodnocení, Dotazník, VýzkumAbstrakt
Cílem mé práce je komplexní analýza přechodu z mateřské školy do školy, první velké změny v maďarském institucionálním vzdělávání, které je nyní (2015)∗ povinné od tří let. Existují výzkumné poznatky, které tvrdí, že tento přechod do prvního ročníku základní školy je velmi důležitý a může mít dlouhodobý vliv na budoucí vývoj a učení dítěte. Abych dosáhla cílů svého výzkumu, chtěla jsem najít odpovědi na některé určující otázky. Problém přechodu jsem zasadila do interpretačního rámce, jednalo se o spravedlivé vzdělávací prostředí. Krátce jsem se zabývala literaturou a historií přechodu v raném dětství v Maďarsku. Během historického přehledu problému jsem se nejprve snažila najít odpověď na to, které faktory domácího systému předškolního vzdělávání mohou dětem v přechodu „překážet“; druhým mým cílem bylo „hledat“ národní iniciativy zaměřené na řešení těchto problémů přechodu. Ve srovnávací analýze jsem upozornila na praxi těch evropských zemí, kde je změna instituce předškolního vzdělávání považována za zvláštní. Výsledkem výše specifikované teoretické a praktické práce, Provedla jsem longitudinální studii, v níž jsem se pokusila prozkoumat vztah mezi mírou spokojenosti dětí s aktivitami v mateřské škole a jejich postoji souvisejícími se školním vzděláváním. V neposlední řadě jsem chtěla odpovědět na otázku, zda adekvátní ústřední zákonná a obsahová úprava týkající se institucionální změny předškolního vzdělávání zajišťuje kontinuitu přechodu v Maďarsku. Komplexní analýza přechodu mateřské školy do školy si klade za cíl přistupovat k problematice s mnoha kritérii a v různých částech výzkumu si vyžádala různé metody a metodologická řešení.
Reference
évi LXXI. törvény a közoktatásról szóló 1993. évi LXXIX. törvény módosításáról.
évi CXC. törvény a nemzeti köznevelésről.
évi CXXIV. törvény a nemzeti köznevelésről szóló 2011. évi CXC. törvény módosításáról.
BÁNYAI Éva – VARGA Katalin (2012): Affektív pszichológia. Az emberi késztetések és érzelmek világa. Medicina Könyvkiadó, Budapest.
FORGÁCS József (2003): Az érzelmek pszichológiája. Kairosz Könyvkiadó Kft., Budapest.
GÁBOS András – SZIVÓS Péter (2008): A gyermekkori háttér és az iskolázottság. In: Kolosi Tamás – Tóth István György (szerk.): Újratervezés. Életutak és alkalmazkodás a rendszerváltás évtizedeiben. Kutatási jelentés a „Háztartások életút vizsgálata” (HÉV) alapján. TÁRKI, Budapest. 121- 134. http://www.tarki.hu/hu/news/2008/kitekint/ 20081014.pdf (2012.11.19.).
JÓZSA Krisztián – HRICSOVINYI Julianna (2011): A családi háttér szerepe az óvoda-iskola átmenet szelekciós mechanizmusában. Iskolakultúra,
6-7. sz. 12-29.
KERTESI Gábor – KÉZDI Gábor (2005a): Általános iskolai szegregáció, I. rész Okok és következmények. Közgazdasági Szemle, 52. 4. sz. 317-355.
KERTESI Gábor – KÉZDI Gábor (2005b): Általános iskolai szegregáció, II. rész. Az általános iskolai szegregálódás folyamata Magyarországon és az iskolai teljesítménykülönbségek. Közgazdasági Szemle, 52. 5. sz. 462-479.
KERTESI Gábor – KÉZDI Gábor (2009): Általános iskolai szegregáció Magyarországon az ezredfordulón. Közgazdasági Szemle, 56. 11. sz. 959-
PÁLFI Sándor (2004a): Az iskolakészültség megítélése és szerepe óvodáinkban 1. Óvodai Nevelés, 57. 2. sz. 40-43.
PÁLFI Sándor (2004b): Az iskolakészültség megítélése és szerepe óvodáinkban 2. Óvodai Nevelés, 57. 3. sz. 76-81.
PETTY, Richard E. – DESTENO, David – RUCKER, Derek (2003): Az érzelmek szerepe az attitűdváltozásban. In: Forgács József (szerk.): Az
érzelmek pszichológiája. Kairosz Kiadó, Budapest. 213-233.
Pre-school and primary education in the European Union. (1994) EURYDICE EUROPEAN UNIT, Brussels.
Pre-school education: current thinking and provision. (1995) ECSC-ECEAEC, Brussels – Luxembourg.
RADÓ Péter (2007): Méltányosság az oktatásban: dimenziók, okok és oktatáspolitikai válaszok. In: Méltányosság az oktatásban. Két jelentés az oktatás méltányosságáról. Oktatási és Kulturális Minisztérium, Budapest. 9-66.
Supplement to the study on pre-school and primary education in the European Union. The situation in Austria, Finland and Sweden and in the EFTA/EEA countries. (1996) EURYDICE EUROPEAN UNIT, Brussels.
VARGÁNÉ SZABÓ Györgyi (2000): Mit szeret és mit nem szeret a gyerek az óvodában, és mit szeretne még csinálni? Horváth és Dubecz Oktatási Tanácsadó Bt., Budapest. http://www.mpigyor.hu/tartalomuj/minosegirnyitas/modszerek/elegedetts egvizsgalatovodaban1.htm (2002. 03. 01.)
VEKERDY Tamás (2000): Óvodáról, iskoláról, gyermekekről szubjektíven. In: Pukánszky Béla (szerk.): A gyermek évszázada. Osiris Kiadó,
Budapest. 149-156.
Stažení
Publikováno
Číslo
Sekce
Licence

Tato práce je licencována pod Mezinárodní licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0.