Abstrakt
Zajistit vhodnou obtížnost matematických úloh, která by odpovídala kognitivní úrovni jednotlivých žáků ve třídě, je obtížný úkol. Jedním z řešení může být použití tzv. odstupňovaných úloh. Práce s odstupňovanými úlohami a zejména jejich tvorba je však pro učitele obtížná, protože jednotlivé úlohy musí být vhodně stupňovány. Cílem příspěvku je zjistit úroveň připravenosti budoucích učitelů základních škol na práci s gradovanými úlohami z matematiky, a to studentů Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, kteří studují v prezenční a kombinované formě. Pro naše struktury byl použit dotazník, ve kterém respondenti hodnotili efektivitu gradovaných úloh ve výuce, jejich vliv na rozvoj matematického myšlení, jejich náročnost na přípravu učitelů apod.
Reference
- DOFKOVÁ, R., KVINTOVÁ, J. Vnímání vlastní efektivity učitelé primárního vzdělávání: kvalitativní analýza matematické a didaktické připravenosti v pregraduální příprava. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2017. 136 s. ISBN 978-80-244- 5245-6. Vyhledej v Google Scholar
- HEJNÝ, M., KUŘINA, F. Dítě, škola a matematika: konstruktivistické přístupy k vyučování. 1. vyd. Praha: Portál, 2001. 187 s. ISBN 80 7178-581-4. Vyhledej v Google Scholar
- NOVÁK, B. Matematika III: Několik kapitol z didaktiky matematiky. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 1999. 79 s. ISBN 80-7067- 979-4. Vyhledej v Google Scholar
- ŠVRČEK, J. Tvorba a využití gradovaných řetězců matematických úloh, 2008. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. 129 s. ISBN 978-80-244-4018-7. Vyhledej v Google Scholar
