Inovativní ambivalence v práci učitele (budoucího učitele)

Abstrakt

Státní vysoká škola aplikovaných věd v Raciborzi je vysokoškolská instituce s bohatou historií a tradicí, kde na Institutu pedagogických studií je jedním ze studijních oborů pedagogika se specializací na předškolní a ranou školní pedagogiku. Stojí za to vědět, jak se studenti, potažmo učitelé, vnímají a jaký je jejich postoj k pedagogickým inovacím: programovým inovacím, organizačním inovacím, technologickým inovacím, technologickým inova­cím. U otevřených a uzavřených otázek samozřejmě dobrovolně (101 osob). Dotazovaní studenti uvedli, že většina z nich žije na venkově a pochází z přirozených rodin. Mají sourozence a nejčastěji se jedná o jednogene­rační rodiny. Respondenti se domnívají, že jejich materiální postavení je dobré. Pokud pracují, je to proto, aby měli vlastní finanční prostředky a zís­kali zkušenosti na trhu práce. Na zapojení do činnosti spolků mají málo času, i když by to mohla být další zkušenost. Na univerzitě se cítí dobře, s vyučujícími vycházejí dobře, ale se samotnými vyučujícími je vztah trochu slabší, což je dáno tím, že ne vždy mají společné hodiny. Ve skupinách se cítí dobře a vztahy jsou přátelské a partnerské. Studenti jsou schopni poukázat na své silné i slabé stránky. Volný čas bohužel z velké části tráví surfováním po internetu, i když se také rádi setkávají s přáteli a věnují se sportu a turistice. Celkově mají dotazovaní studenti optimistický pohled na sebe a svou budoucnost. Mají základní znalosti pedagogických inovací a deklarativně je plánují využít ve své budoucí kariéře, a to jak ve škole, tak v mateřské škole.