Abstrakt

Příspěvek představuje proces a výsledky akčního výzkumu začínajícího učitele v praxi společného vzdělávání.1 Autorka příspěvku se ve svém profesním životě, coby výzkumník a začínající učitel v jedné roli, zabývala problematikou společného vzdělávání. Právě společné vzdělávání zcela změnilo pohled na výuku a autorka si je toho faktu vědoma. Začala si klást otázky ohledně využití výukových metod, organizačních forem výuky a prostředků a jejich využití ve společném vzdělávání. Cílem akčního výzkumu bylo najít vhodné výukové metody, organizační formy výuky a prostředky, které příznivě využívají žákův potenciál a reagují na jeho individuální potřeby v souladu s filosofií společného vzdělávání. Dále se příspěvek zamýšlí nad tím, zda žáky zvolené metody, formy a prostředky dokáží motivovat k převzetí zodpovědnosti za své učení. Do akčního výzkumu byla plně zapojena třída autorky, která netvořila jen hlavní aktéry, ale i spolurealizátory celého výzkumu. Právě tito žáci dostali možnost rozhodovat, vyjádřit své názory a dávat celému výzkumu směr. Akční výzkum byl realizován podle modelu Kemmise a McTaggarta skládající se z cyklicky se opakujících fází akce, vyhodnocení a reflexe (2014). U jednotlivých fází byla dále využita metoda přímého pozorování a polostrukturovaného rozhovoru v  ohniskové skupině. Výsledky ukazují, jak je pro žáky ve společném vzdělávání důležitá možnost volby, diferenciace úkolů a participace na tvorbě vyučovacích hodin.